Aktuálně
Šest řidičů mělo pozitivní test (Leden 24, 2017 9:55 pm)
Řidiči přezujte na zimní pneumatiky (Říjen 31, 2016 9:46 pm)
Řidičák na motorku (Září 6, 2016 11:02 pm)
XI.Memoriál Františka Proseckého sen. (Červenec 26, 2016 6:45 pm)

Hasiči, jak je možná neznáte – v Pardubickém kraji vás mají jako na dlani


oznacení-zeleznicniho-prejezdu-298x300V současné době se stále častěji setkáváme s různými mapovými a navigačními systémy. Nastal rozsáhlý boom navigací a mapových služeb. Mapové servery jsou však určeny pro širokou veřejnost, mají několik úrovní vrstev jako je „standardní podkladová mapa“, „letecká mapa“, katastrální mapa, digitální technická mapa, vizualizace statických i dynamických tematických dat. Kromě základního zobrazení umožňují tyto servery další funkce pro práci s mapovým podkladem, jako příklad lze uvést vyhledávací funkce nad tematickými daty, síťové analýzy, statistické funkce apod.

Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje provozuje datový server, který slouží pro činnost Krajskému operačnímu a informačnímu středisku a dalším vybraným uživatelům. Tito uživatelé serveru využívají data při tvorbě havarijních a krizových plánů nebo při řešení vzniklých mimořádných událostí a krizových situací.

Čas je neúprosný a zvláště, když se dostaneme do situace, kdy velmi rychle potřebujeme zavolat záchranáře na pomoc, ať už se jedná o požár, dopravní nehodu nebo povodně. Hasiči Pardubického kraje například v loňském roce přijali na tísňovou linku (112 a 150) více než 113 700 volání a zasahovali u více než 4 500 událostí, při kterých během celého roku zachraňovali lidské životy.

Nejrůznější technologie a možnosti, jak zajistit, co nejrychlejší pomoc se stále vyvíjí. Hasiči pracují s geografickým informačním systémem (GIS), který umožňuje správné a rychlé rozhodování, jehož cílem je záchrana života, zdraví, majetku a životního prostředí.

Geografický informační systém je u Hasičského záchranného sboru Pardubického kraje využíván telefonními centry tísňového volání linky 112 při příjmu tísňového volání, dále pro vyslání sil a prostředků na místo události v rámci Krajského operačního a informačního střediska HZS Pardubického kraje a v neposlední řadě pro podporu krizového řízení.

„Nevím, kde jsem“

zeleznicni-prejezd-300x157Jste účastníkem nebo svědkem dopravní nehody v oblasti, kterou neznáte? Potřebujeme pomoc nejen hasičů, a tak zavoláme na tísňovou linku 112. Operátorovi se pomocí softwaru zobrazí lokalizace oblasti, ze které je voláno. Pro rychlý zásah je nutné vědět, kde se přesně událost stala, kde se nacházíte. K tomu slouží celá řada „nápovědy“ a „vodítek“ ke kterým dokáže operátor na tísňové lince člověka v tísni a velmi často i v šoku přivést.

„Ať je to označení ulic, čísel domovních či orientačních, významných prvků v okolí události (kostel, obecní úřad, hřbitov, autobusová zastávka, finanční ústav atd), pomístní názvosloví, železničních přejezdů, kilometráž silnic a železnic, označení mostů, podjezdů, vodních ploch nebo říčních kilometrů při sjíždění vodního toku. Při sdělení označení operátor ihned zjistí, kde se dotyčný nachází a informace jsou okamžitě předávány jednotce požární ochrany, která byla na místo události vyslána. Současně jsou tyto informace ze systému Telefonního centra tísňového volání 112 předávány i dalším základním složkám IZS, jejichž spolupráce je nutná k řešení dané události,“ upřesňuje por. Tomáš Hlavatý, DiS., z odboru operačního řízení a komunikačních a informačních systémů HZS Pardubického kraje.

Rozzuření býci

Hasiči spěchají na místo události a zároveň dostávají další doplňující informace o objektu, respektive oblasti, ve které mají zasahovat. Informace, které mají zásah usnadnit ve smyslu jeho rychlosti a v neposlední řadě také pro to, aby nedošlo ke zranění zasahujících hasičů. Představme si zásah například na zemědělské farmě, kde hoří jeden z objektů s dobytkem. Než hasiči otevřou vrata objektu, dostanou informaci o tom, co anebo kdo se tam nachází, aby mohli připravit nezbytná opatření. Určitě by nebylo dobré, aby proti zasahujícím hasičům vyběhli rozzuření býci, kteří by se následně rozutekli po celém okolí. I tato data jsou součástí systému, se kterým hasiči denně pracují, systému dat, které pomáhají zefektivnit samotný zásah hasičů.

Dětské tábory pod drobnohledem

dispecink-300x200Systém geografických informačních systémů také využívá aktuální informace o dětských táborech, které se často nachází v lesích, u řek a v horách. V praxi se několikrát osvědčilo, že v případě hrozícího nebezpečí povodní nebo silného větru, vyjeli na místo rekreačního pobytu dětí hasiči, aby tábor evakuovali nebo provedli nezbytná opatření.

Systém poskytne okamžitě informace o místě, kde se tábor nachází, kolik je tam dětí a vedoucích, kontakty i dobu pobytu. Hasiči těchto informací využili při posledních povodních, které zasáhly zejména Chrudimsko. Tato data jsou získávána v pravidelných aktualizacích od Krajské hygienické stanice Pardubického kraje, která je garantem jejich aktualizace a platnosti.

„V současné době se připravujeme na možné objevení leteckých pum z druhé světové války při výkopových pracích, a i přesto, že hlavní část mapových podkladů připravuje Magistrát města Pardubic, jezde nezbytná spolupráce s HZS Pardubického kraje,“ popisuje současnou činnost plk. Ing. Martin Záleský, ředitel odboru operačního řízení a komunikačních a informačních systémů HZS Pardubického kraje. Práce hasičů nyní spočívá v přípravě map, které jsou rozdělené na jednotlivé ´bojové úseky´, aby bylo zcela jasné, kdo kterému úseku bude velet a co se v kterém sektoru bude odehrávat. Mapy budou sloužit především pro velitele zásahu a jeho štáb.

„Provádět se bude i analýza rizik, stejně jako u náročného a dlouhotrvajícího zásahu, kdy Orlickoústecko v roce 2007 zasáhla ptačí chřipka,“ vzpomíná Tomáš Hlavatý. „Tehdy jsem prováděl analýzu zasažených obcí. Vzpomínám, že se jednotlivé nebezpečné zóny překrývaly. A opět připomínám, že tyto podklady sloužily jako podpora nejen veliteli zásahu, ale také celému krizovému štábu.“

GIS v krizovém řízení

Geografické informační systémy pomáhají efektivně koordinovat zajištění pomoci obyvatelstvu v případě krizových situací, jakými jsou požáry, průmyslové havárie, povodně. Zásahová vozidla vyjíždějící poskytnout rychlou lékařskou pomoc nebo zakročit proti požáru jsou ve velkých městech světa již běžně navigována za pomoci GIS, které se starají o vyhledání aktuálně nejrychlejší trasy. (Zdroj: Jiří Šmída, Co jsou to GIS)

Paramo_prevoz-300x212Mezi krizové situace časté pro území našeho státu patří povodňové stavy. Pro minimalizování škod se připravují tzv. povodňové plány, které zahrnují jak mapové podklady, tak i textové části. Jejich digitální podoba připravovaná již za pomoci nástrojů GIS pro modelování povodňových situací, se obecně nazývá jako digitální povodňový plán. Pro starosty je dnes již nemyslitelné, že by v případě ohrožení jejich obce povodňovou vlnou nesledovali v pravidelných hodinových intervalech hlásnou a předpovědní službu Českého hydrometeorologického ústavu o průtocích říčním korytem nad jejich územím a Vodohospodářský informační portál spravovaný Ministerstvem zemědělství ČR. Díky tomu mohou přijímat rozhodnutí o případných opatřeních. Digitální povodňové plány krajů a měst obsahují vymezení zátopových území v případech x-leté vody. V těchto územích je následně omezována hospodářská činnost a výstavba.

„Nejzákladnějším prvkem libovolného informačního systému jsou data. Stejně tak tomu je i u GIS využívaného u HZS Pardubického kraje. Centrální datový sklad HZS ČR je umístěn v Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč. Odtud jsou data dodávána na jednotlivá krajská ředitelství a následně jsou implementována do informačních systémů. Aktualizace je prováděna dvakrát ročně,“ upřesňuje por. Tomáš Hlavatý z HZS Pardubického kraje.

Ve své podstatě má geografický informační systém mnoho definic. V praktickém nasazení GIS u hasičského záchranného sboru můžeme chápat jako systém pro podporu správného a rychlého rozhodování. Jako každý správný systém i tento slouží člověku. Tím může být operační důstojník pracující na tísňové lince, člen krizového štábu nebo ohrožený člověk, který potřebuje včas pomoci.

 por. Vendula Horáková, tisková mluvčí HZS Pardubického kraje